Potřebují dnešní děti hraní venku? Je kontakt s přírodou opravdu tak zásadní pro zdravý rozvoj dětí? V čem? Výzkumy ukázaly, že čím větší má savčí druh mozek, tím větší je potřeba si hrát. Děti jsou odborníci na (ne)obyčejnou hru, ale dnes na ní často nemají prostor a čas. Pobyt a pohyb v přírodě je silným nástrojem nejen pro osobní rozvoj dětí, ale také pro rozvoj jejich vztahu k přírodě. Proč se s dětmi občas vyplatí ušpinit, prožít bezpečné riziko či hravě se poprat, a jak na to? Kde je v dětských hrách hranice mezi bojovou hrou a agresivitou?

Lektorka

Mgr. Justina Danišová

„Pozorování dětí při jejich objevech, hrách a učení venku mi dává každý den důkazy, jak ohromná příležitost pro rozvoj studentů, malých dětí i nás učitelů, nabízí nejen příroda, ale také centra měst plné architektury i nové městské divočiny. To vše jsou učebny, které startují u dětí víc zájmu, otázek i vnitřní motivace.“

“Nature is not a place to visit. It is home.” Gary Snyder

Justina pracuje ve Vzdělávacím centru TEREZA jako metodik v projektech Učíme se venku ucimesevenku.cz, jdeteven.cz, lessonsingrass.com. Pomáhá učit (a hrát si) venku aktivním učitelům, vychovatelům, rodičů i prarodičům. Společně pak „vytahují“ děti ven. Vystudovala  Přf UK (učitelství biologie-geologie), dnes jí v její „domoškole“ školí doma i venku hned 4 učitelé (15, 13, 11, 8). Společně se svým mužem rozvíjí i téma svobodného hraní viz svobodnahra.cz. Společně vydali i knihu a každý měsíc se s nimi můžete potkat na stránkách časopisu Krásný rok.